Irvine Welsh: Pohlavní životy siamských dvojčat - ukázka

> kultura > knihy > ukázka z knihy Pohlavní život siamských dvojčat

Nejnovější, v pořadí devátá, novela kontroverzního skotského spisovatele Irwina Welshe: Pohlavní životy siamských dvojčat (Argo, 2016) potěší jistě milovníky tohoto neurvalého vypravěče.

Autor se proslavil svým debutem Trainspotting (1993,  č. Mata, 1997) - a jenuž dodala na věhlasu i o tři roky zfilmovaná podoba v režii Dannyho Boyla. 

Děj se odehrává poněkud nezvykle na South Beach (Miami) ve Spojených státech amerických. Příběh vypráví střídavě Lucy a Lena.

1

Leprosárium

Jedna dva tři čtyři pět, koho si teď váží svět?

Číslama je Amerika posedlá. Jak si stojíme? Naše skomírající hospodářství: růst v procentech, spotřeba domácností, průmyslová výroba, HDP, HNP, Dow Jonesův index. Jako společnost: vraždy, znásilnění, nezletilé těhotné, dětská chudoba, ilegální přistěhovalci, drogově závislí, registrovaní i neregistrovaní.Jako jednotlivci: výška, váha, boky, pas, prsa, BMI.

Největší trable ale způsobuje číslo, co mám právě teď v hlavě: 2.

Ta hádka s Milesem (185 cm, 95 kg) byla o ničem, to jasně, ale dost hnusná, abych nezůstala přes noc u něj v Midtownu (čti: město duchů). Ten kretén celý večer skuhral, jak ho berou záda, a tím kňouráním si spolehlivě přibouchnul dveře. Když jemu vlhnou oči, mně píča fakt nevlhne. To by pochopil i debil. Než skončila Teorie velkýho třesku, dokonce na mě párkrát udělal pšt; to se snad posral! A Chico, jeho čivava, útočně kvičel, a on ho ani nestrčil vedle, že se ten vykulený čokl za chvíli uklidní.

Na to se můžu vysrat.

Chomejní, Sade a já - rebelství, nikoliv bez příčiny

> kultura  > knihy > recenze vyšla na portálu České televize dne 19. března 2016.

Na počátku je zadek. Odhalený. Francouzská spisovatelka Abnousse Shalmaniová (*1977), jejíž íránské kořeny jsou zjevné, nenabízí jenom nahotu.

Dojde i na slova, jež se v tělo proměňují. I když její prvotina působí místy jako agitace, nelze se ubránit dojetí nad spontánním projevem a nasazením, které činí z knihy víc než jednu autobiografickou zpověď.

K přesné výpovědi o stavu Íránu má ovšem velmi daleko.

Po formální stránce jde o dokumentární prózu, v níž autorka spojuje osobní zážitky a vzpomínky s reflexemi nad stavem svým a potažmo celého světa (zvláště toho tzv. muslimského).

 Jejím východiskem jsou sešitové záznamy, jež si psala na podnět svého otce po dobu dvaceti let. Knihu ostatně otci věnovala.

Vzpomínky zahrnují období od roku 1979, kdy v Íránu nastoupil k moci ájatolláh Chomejní, až po relativní současnost (do roku 2013).

Autorka pendluje ve své paměti mezi dvěma městy: Paříží a Teheránem, a mezi dvěma zeměmi: Francií a Íránem.

V Německu vyšel dosud neznámý román Siegfrieda Lenze: Přeběhlík

> kultura > knihy > rukopis z pozůstalosti Der Überläufer

Nový román nalezený v pozůstalosti učinil ze Siegrieda Lenze opět vyhledávaného a čteného autora.

Patřil k hvězdné trojici německých poválečných autorů. Vedle Güntera Grasse a Heinricha Bölla to byl právě Siegried Lenz (1926-2014), s nímž má i český čtenář spjato období mimořádné sebereflexe jedné německé generace, vystavené nástupu i pádu nacismu. Zdálo se, že dílo těchto autorů je uzavřeno. O to větším překvapením se pro čtenáře stalo vydání Lenzova román z pozůstalosti s názvem Der Überläufer (Přeběhlík) nakladatelstvím Hoffman und Campe. Týdeník Der Spiegel upozorňuje, že román se vyhoupl během prvního týdne na čelo německých bestsellerů.

Abnousse Shalmaniová: Chomejní, Sade a já - ukázka

> kultura > knihy  > ukázka z knihy Chomejní, Sade a já

Obálka českého vydání v nakladatelství Garamond.

Kniha íránské autorky Abnousse Shalmaniové: Chomejní, Sade a já se zabývá tématem, které vstupuje v souvislostech posledního vývoje na Blízkém východě mezi témata stále ostřeji vnímaná. 

Netýká se totiž pouze Íránu a Blízkého východu, ale může být i klíčem k pochopení rozdílů mezi civilizacemi. Příběh dívky, jež opustí Írán, aby dále žila ve Francii se dotýká i problému, zda je možné vzdát se svých kořenů.

Knihu představila autorka osobně dne 9. března v Knihovně Václava Havla. Ukázku zde publikujeme s laskavým svolením českého nakladatelství Garamond.

> ukázka

Teherán, 1983

Když jsem jako malá holka zatoužila svléknout se ve škole donaha, nebylo to kvůli vedru. Byla to provokace. Provokace stejného druhu jako skákání přes kozu v modlitebně školní mešity. Byla to fyzická potřeba.

Nechci to nosit! Navíc je to hnusný. Ne! A s logikou vlastní dětem: fajn, však počkej a uvidíš. Vrátí se ti to! Ten otravný šedivý šátek si teda vezmu, ale pak uvidíš. A spoustu lidí vidělo. Můj zadek.

Julian Barnes se ponořil do tichého hluku Šostakovičova času

> kultura > knihy > recenze knihy The Noise of Time

Nový titul Juliana Barnese se zabývá osobností sovětského skladatele Dmitrije Šostakoviče.

V rozhovoru pro Paris Review řekl před časem spisovatel Julian Barnes (*1946), že ve své rodné Velké Británii je považován často za „podezřele europeizovaného“. Toto východisko není dáno jen „francouzským vlivem“, k němuž se hlásí. Svou zatím poslední knihou The Noise of Time (Hluk času, Jonathan Cape 2016) tento autor, držitel Man Booker Prize, svůj zájem rozšířil za mentální hranici, kam někdy nechceme vidět - do Sovětského svazu, respektive Ruska.