Gallimard získal legendární nakladatelství Minuit. Vyjdou Beckettovy sebrané spisy?

> kultura > literatura > nakladatelství > Minuit & Gallimard

Mluví se o tom již léta. Nakladatelství Minuit, které od roku 1948 ovládá rodina Lindonových, přechází pod křídla Gallimardu prostřednictvím skupiny Madrigall. Oba nakladatelské domy tuto novinku ohlásily ve společné tiskové zprávě, píše agentura AFP. Rozhodnutí padlo ve středu 23. června na konci dne, výše finanční smlouvy nebyla zveřejněna. 

„Irène Lindonová, současná prezidentka Éditions de Minuit, a Antoine Gallimard, prezident Madrigallu, dosáhly dohody,“ uvádějí obě strany ve společném prohlášení. Od 1. ledna 2022 bude Minuit, které se může pyšnit významnými autory, z nichž velký počet náleží k tzv. Novému románu, součástí nakladatelství Gallimard.

Mezi autory, jimiž se Minuit může pyšnit, patří široká škála autorů, mezi nimiž jsou: Paul Éluard, Louis Aragon, Jacques Maritain, François Mauriac, Jean Paulhan, André Chamson, André Gide, později po válce autoři antirománů: Alain Robbe-Grillet, Nathalie Sarrautová, Michel Butor nebo Claude Simon, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1985.

Mezi klíčové autory nakladatelství náležela rovněž Marguerite Durasová či Samuell Beckett, nositel Nobelovy ceny z roku 1969. O nakladatelství se často mluví i v souvislosti se specifickým stylem, zvaným „vlákno Minuit“, o něž jeho editoři usilovali. Mezi domovskými autory se v posledních letech profilovali nověji Jean Rouaud, Jean Echenoz, laureáti literární Goncourtovy ceny či Jean-Philippe Toussaint.

Na počátku bylo: Moře mlčí

Nakladatelství Minuit bylo založeno v roce 1941 během německé okupace Francie dvěma autory: Jeanem Brullerem a Pierrem de Lescurem. Profilovalo se zpočátku jako výrazně „prestižní nakladatelství“, jež se snažilo dosáhnout „vize vysoké kvality literatury“, otevřené bylo zejména autorům, kteří byli blízcí francouzskému odboji, tedy gaullistům a komunistům. V únoru 1942 vyšla první legendární kniha nakladatelství, vydaná v počtu pouhých 350 výtisků: Le Silence de la mer (Moře mlčí) od Vercorse, což byl tehdejší pseudonym Jeana Brullera. Tématem byla pasivní rezistenci vůči německé okupaci. Knihu zfilmoval v roce 1947 režisér Jean-Pierre Melvile.

Minuit, jedno z posledních nezávislých francouzských nakladatelství, nezaměstnává více než deset lidí, řídí od roku 1948 rodina Lindonů. Vydavatelství řídil od roku 1947 až do své smrti v roce 2001 Jérôme Lindon. Jeho nástupcem se stala jeho dcera Irène Lindonová. „Jak stárnu, musím myslet na budoucnost domu, jeho spolupracovníků a autorů (...). Je proto přirozené, že jsem se obrátila na Antoina Gallimarda, jehož katalog a knihkupectví jsou modelem této profese,“ vysvětlila dvaasedmdesátiletá Irène Lindonová.

„Pro Gallimarda je toto převzetí nepochybně úspěchem. Samozřejmě budou existovat ekonomické a logistické synergie, ale také literární. Mnoho titulů [nakladatelství] Minuit nemá kapesní vydání,“ poznamenává k této „nakladatelské revoluci“ list Le Figaro. Mezi projekty, která by nyní mohl Gallimard realizovat by se jistě vyjímalo například souhrnné vydání Beckettových románů b prestižní edici La Bibliothèque de la Pléiade, které Irène Lindonová dosud odmítla udělit právo na jejich vydání,“ dodává.

Podle informací, které Gallimard uvádí na svých webových stránkách, je „Madrigall, holdingová společnost skupiny Gallimard, třetí největší francouzskou redakční skupinou s konsolidovaným obratem v roce 2018 ve výši 573 milionů eur. Je to třicátá redakční skupina na světě.“