Pascal Quignard se stal čerstvým nositelem Ceny Andrého Gida

> kultura > literatura > profil psáno pro literární.cz, kde text vyšel 4. dubna 2017.

Francouzský spisovatel Pascal Quignard (*1948) získal o uplynulém víkendu třetí prestižní literární ocenění: Cenu André Gida, a to za román Les Larmes (Slzy). Držitel ceny Francouzské akademie (2002) a Goncourtovy ceny (2002) patří k nejosobitějším současným spisovatelům Francie.

Poetický dětský dvojhlas ve spárech Anděla smrti

> kultura > knihy > recenze vyšla na portálu literární.cz, dne 20.března 2017 

Starozákonní přísloví - Oko za oko, zub za zub - by mohlo být vytesáno v podtitulu novely Mischling americké autorky Affinity Konar (*1978). Není. Nevyrovnaný souboj, jehož předobrazem byly z části výpovědi skutečných přeživších vězňů nechvalně proslulého nacistického tábora smrti Osvětimi, nemá v zásadě vítěze, a nemá poražených. Přesto je tato kniha prodchnuta zápasem uvnitř tábora, ale i za jeho branami.

Mimořádnou novela, jež se významně vymyká z kontextu, a to jaksi navzdory rozsáhlé literatuře věnované tématu Holocaustu, vydalo nakladatelství Odeon v edici Světová knihovna.

Brigitte Bardot se ptá: Kdo nahradil Alaina Delona?

> kultura > film > herečka > glosář Brigitte Bardot: Répliques et Piques

Symbol svobodného ženství, Brigitte Bardot, francouzská herečka, která vždy fascinovala, vydala novou knihu, v níž si nebere servítky. Komentuje úroveň francouzské politiky, filmu i společnosti. Ve svých 82 letech zůstává stále sebou. Knihu nazvala: Brigitte Bardot: Répliques & piques (Brigitte Bardot: Repliky a píchnutí, nakladatelství Archipel). Poskytla při té příležitosti zároveň několik rozhovorů. Ze dvou, pro týdeník Valeurs Actuelles a deník Le Figaro, zde citujeme.

Karl Ove Knausgård: Můj boj 2: Zamilovaný muž - ukázka

kultura > knihy > ukázka ze ságy Karl Ove Knausgårda: Můj boj 2: Zamilovaný muž.

Pokračování ságy norského spisovatele, o níž jsme psali a ukázku z první knihy uvedli. Pokračování Mého boje s č. 2 nese podtitul: Zamilovaný muž.
---
29. července 2008

LÉTO JE DLOUHÉ a stále ještě nekončí. 26. června jsem dokončil první díl románu a od té doby, už déle než měsíc, máme Vanju a Heidi doma ze školky se vší intenzitou, již to všednímu dni dodává. Nikdy jsem nechápal smysl prázdnin, nikdy jsem neměl potřebu je mít, vždy jsem jen dostával chuť o to víc pracovat. Ale když musím, tak musím. První týden jsme měli strávit v osadě, kde jsme na Lindino naléhání koupili loni na podzim chatu, jednak abych tam mohl psát, jednak na víkendy, ovšem po třech dnech jsme to vzdali a vrátili se zpátky do města.

Erotická Mladá nevěsta přemýšlí o smyslu příběhu

> kultura > knihy > recenze vyšla na portálu České televize, dne 4. března 2017

Kvalita extravagantního románového příběhu, jímž dokáže italský spisovatel Alessandro Baricco (*1958) zaujmout, spočívá v mimořádně exkluzivní formě – novela Mladá nevěsta je ukázkou takového psaní. Mezi moralitou a erotikou zůstává jen úzký prostor, jímž vládne jeden z brilantních evropských autorů současnosti.

Affinity Konarová: Mischling - ukázka

> kultura > literatura > ukázka z knihy Mischling

Příběh dvojčat v zajetí tábora, kde se dějí nacistické biologické experimenty: takové je východisko románu mladé americké spisovatelky Affinity Konarové (*1978), jež se nově pokouší zpracovat téma, dosud velmi zatížené historickým kontextem.

Co se stalo? Kdo za tím je? K čemu to vše sloužilo? Příběh dvojčat, vystavených za války krutému experimentu, odpovídá na otázky po jednom z největších experimentů svého času, jež nakonec odpovědi ponechává v zásadě těm, kteří odpovědi hledají.
---
Zugangen neboli nová čísla

Staša to nevěděla, ale odjakživa, od samého začátku, jsme byly něco víc než my. Byla jsem jen o deset minut starší, ale i tak jsem stačila pochopit, jak se lišíme.

Teprve v Mengeleho zoo jsme se odlišily příliš.

Například: tu první noc se Staša upokojila díky svým pochodujícím stínům, ale mě ani v nejmenším neuklidňovaly. Protože sirky osvětlovaly ještě jiný výjev, výjev doprovázený smrtelným chrčením. Zmínila se Staša o té umírající holčičce?

Tu noc jsme nebyly na posteli samy. Na slamníku s námi leželo ještě třetí dítě, horečkou rozpálená myška s černým jazykem, která se ke mně přitulila, přitiskla se tvářičkou k mé tváři a umřela. Nebyl to projev náklonnosti, naše blízkost vycházela čistě z faktu, že v našich miniaturních postelích nebyla ani píď místa nazbyt, ale ve dnech, které následovaly, jsem se často přistihla při myšlence, že snad té bezejmenné holčičce bez dvojčete přinesla moje přítomnost aspoň trochu útěchy. Nezbývá mi než věřit, že se její tvář neocitla na mé jen kvůli nedostatku místa.