Amisova zájmově groteskní exkurze do Osvětimi

> literatura > knihy > recenze vyšla na portálu České televize, dne 26. června 2016

Obálka českého vydání knihy Martina Amise.

Co láká spisovatele vydat se po sedmdesáti letech do Osvětimi? Do koncentračního tábora, pravda, se v současnosti pořádají exkurze. Ta literární z pera britského spisovatele Martina Amise (* 1949) pod názvem Zóna zájmu hořkne na jazyku, vzpírá se pochopení, zavátá časem a lidským neštěstím, přesto je zvláštním způsobem aktuální.

Klíčem k románu Zóna zájmu - trochu zbytečný anglicismus, proč se kniha nejmenuje prostě Zájmová zóna? - je autorův doslov. Knihy ale nečteme s doslovem v úvodu, pročež 320 stran, jimiž si klestíme čtenářskou cestu, je prostě, proč to nenapsat, od počátku dosti strašidelných.

Pohledem tří literárních postav, inspirovaných z části skutečnými osudy, je pohled do zákulisí scenérie jednoho divadla moci, s veškerou bídou, zoufalstvím, ponižováním - a všudypřítomnou smrtí.

Těmi postavami jsou velitel vyhlazovacího tábora Knut, výzkumný důstojník Thomsen a velitel sonderkommanda Szmul. Tito tři vyprávějí příběhy protkané hrůzou, ale i četnými anekdotami z každodenního života nejstrašlivější nacistické továrny na smrt.

Martin Amis: Zóna zájmu - ukázka

> kultura > knihy > ukázka z knihy Martina Amise: Zóna zájmu

Britský autor Martin Amis, známý svým sklonem k sarkazmu, napsal román o Osvětimi. Skandál?

Je možné podat hrůzy koncentračního tábora humorně? Britský autor Martin Amis (*1949) volí  ve svém zatím posledním románu Zóna zájmu (The Zone of Interest) tón, který nevyhovuje všem. Vydání románu provázela ve Francii a Německu kontroverze nad způsobem, jakým se spisovatel Amis zhostil tématu holocaustu. Posuďte sami (zatím podle ukázky). V Česku vydalo nakladatelství Plus.

Recenze: Bůh v troskách v zajetí (nad)časových smyček

> kultura > knihy > recenze vyšla na portálu České televize, dne 30. května 2016

Paralelní diptych Kate Atkinsonové se dá číst i samostatně, kniha po knize.

Na troskách války vyrůstá svět, který od člověka neočekává oběti. Britská spisovatelka Kate Atkinsonová ve svém románu Bůh v troskách, jenž navazuje na úspěch Života po životě, vypráví znovu osudy několika generací, pro něž se válka stala celoživotním mementem.

Sovětské báchorky z lidové ošatky Ulické babičky

> kultura > knihy > recenze vyšla na portálu České televize, dne 14. května 2016

Spisovatelka Ljudmila Ulická věnuje velký prostor osvětě.

Paměť je ošidná kategorie. Potvrzuje to i poslední román Zelený stan z pera ruské spisovatelky Ljudmily Ulické. Román zahrnuje čtyřicet let sovětské historie: od smrti diktátora Stalina po úmrtí básníka Brodského - ve třicítce kapitol.

Elfriede Jelinek dostala pořádný Vztek

> kultura > divadlo > nová divadelní hra Elfriede Jelinek: Wut

Ve hře Jelinekové nechybí groteskní a ikonické postavy.

„Dělejte si s tím, co chcete,“ měla říct. Devátá spolupráce mezi Nicolasem Stemannem, německým režisérem a Elfriede Jelinek, rakouskou dramatičkou, slaví v těchto dnech triumf v Michově. Hra, nesoucí název Wut (Vztek), se zabývá aktuálním tématem terorismu. Na příkladu pařížských útoků loňského ledna. Inscenace bez přestávky trvá čtyři hodiny.

Ljudmila Ulická: Zelený stan - ukázka

> kultura > knihy > ukázka z knihy Ljudmily Ulické: Zelený stan

Prolog

Tamara, skloněná nad talířem, jedla v polospánku tekutá míchaná vajíčka.
Máma Raisa Iljinična jí něžnými pohyby řídkým hřebenem rozčesávala vlasy a snažila se tu živou plsť moc netahat.
Rádio chrlilo slavnostní hudbu, ale ne moc hlasitou – za příčkou spala babička. Pak hudba ztichla. Pauza byla příliš dlouhá, a mělo to své důvody. Pak se ozval všem známý hlas:
„Pozor! Hovoří Moskva. Vysílají všechny stanice Sovětského svazu. Poslechněte si vládní oznámení...“
Hřeben se zasekl v Tamařiných vlasech a sama Tamara se okamžitě probrala, spolkla vajíčka a ranním nakřáplým hlasem pronesla:
„Mami, je to určitě jenom nějaké obyčejné nachlazení, a oni hned po celé zemi...“
Nestačila to doříct, protože Raisa Iljinična nečekaně vší silou trhla hřebenem, Tamara prudce zaklonila hlavu a cvakla zuby.
„Kuš,“ přidušeně zasyčela Raisa Iljinična.
Ve dveřích stála babička v županu starém jako Velká čínská zeď.S radostným výrazem si vyposlechla zprávu v rádiu a řekla:
„Raječko, kup v lahůdkách u Jelisejeva něco sladkého. Mimochodem, dneska je purim. Tak se mi zdá, že Samech zdechl.“
Tamara tenkrát nevěděla, co je to purim, proč by se mělo kupovat něco sladkého a už vůbec ne, kdo je ten Samech, který zdechl.
A odkud by taky věděla, že v jejich rodině Stalinovi a Leninovi odedávna konspirativně říkali podle prvních písmen jejich stranických přezdívek „s“ a „l“, a k tomu ještě v tajném prastarém jazyce – samech a lamed.
Milovaný hlas země mezitím oznámil, že ta nemoc zdaleka ne-ní rýma.

Welshova radikální léčba ku prospěchu lesbické lásky

> kultura > knihy > recenze vyšla na portálu České televize, dne 20. dubna 2016

Irvine Welsh se přemístil z Edinburgu na Miami. A co z toho vzešlo?

Dvě ženy, každá jiná: jedna hubená, druhá tlustá. Nejnovější Pohlavní životy siamských dvojčat skotského autora Irvina Welshe (*1958) nabízí groteskní variaci na americký životní styl, v němž hmotnost je východiskem životního stylu, ale i osudu.