> literatura > knihy > recenze vyšla na portálu České televize, dne 22. srpna 2016
Nakladatelská senzace knihy Harper Leeové Postav hlídku vyvolává pochybnosti nejen nad praktikami knižního průmyslu, ale i nad samotným étosem díla. Dílo i autorka jsou v zásadě obětí triku. Těžko uvěřit, že by slavná Harper Leeová (1926-2016), autorka jediného bestselleru, totiž románu Jako zabít ptáčka, jenž jí zajistil ještě za života nesmrtelnost, zapomněla, že má v kufru ještě jeden.
Jiná kniha - jiná perspektiva
Informace, že se čtenáři mohou setkat se svými hrdiny v jakémsi pokračování „po dvaceti letech“, vyvolala v Americe vlnu nadšení. Kniha Postav hlídku (Go Set a Watchman, 2015) se vzápětí stala nejprodávanějším dílem roku 2015. Nic ale není problematičtějšího než takovýto úspěch.
Nakladatel vysvětlil, že kniha byla původně v roce 1957 zamítnuta a na podnět editora se Leeová uvolila příběh převyprávět z perspektivy mladé dívky. Zasazena byla do rasistické Alabamy třicátých let. Flashbacky byly nahrazeny citlivým vyprávěním osmileté dívky Čipery, v níž hlavní roli hraje její otec, advokát oddaný principům humanismu.
Chceme-li věřit tomu, že v Postav hlídku máme co do činění s textem původním, jakousi knihou první (vydanou o padesát pět let později než kniha druhá), hned na první čtení udiví, jak neohrabaná a zatěžkaná je to próza. Symetrie dobra a zla, jež dominovala „drozdovi“ (mockingbird, odstraněný z českého titulu, je česky drozd), se tu zkomplikovala a proměnila v „Hlídce“ v symetrii vzpomínek narážející na skutečnost. Ta nakonec vrcholí v podivně melodramatické katarzi.
Proměny doznaly i postavy. Zejména advokát Finch, Čipeřin otec, má rysy již méně pohádkové. Hrdina to je pouze bývalý a z pohledu šestadvacetileté dívky, žijící již nějaký čas v New Yorku a vracející se do rodné Alabamy pouze na návštěvu, se v jednu dramatickou chvíli promění dokonce v „pazdřivce“.
Případ spisovatelky Harper Leeové, jejíž kniha první se sice dá číst bez knihy druhé, aniž byste museli nějak křečovitě porovnávat, mimochodem poukazuje na fakt, že dobrý doslov a kvalitní poznámkový aparát pro zahraniční vydání se dnes zdá být nutností. České vydání v Mladé frontě se rozhodlo pouze o chatrné (nečíslované) a značně nedbalé poznámky Ladislava Nagye.
Harper Leeová: Postav hlídku (Go Set a Watchman). V překladu Jany Hejné vydalo nakladatelství Mladá fronta, Praha 2016.
 |
| Autorka Harper Leeová se stala slavnou díky jedné knize. |
Nakladatelská senzace knihy Harper Leeové Postav hlídku vyvolává pochybnosti nejen nad praktikami knižního průmyslu, ale i nad samotným étosem díla. Dílo i autorka jsou v zásadě obětí triku. Těžko uvěřit, že by slavná Harper Leeová (1926-2016), autorka jediného bestselleru, totiž románu Jako zabít ptáčka, jenž jí zajistil ještě za života nesmrtelnost, zapomněla, že má v kufru ještě jeden.
Přesně ale toto se stalo: ve skutečnosti jsou obě knihy v zásadě dílo jediné, byť vyprávěné z jiné perspektivy, z časového i dějinného odstupu. A jedná se o návrat značně křečovitý.
Kniha jako pilíř americké demokracie
V Americe se kniha Jako zabít ptáčka (To Kill a Mockingbird, 1960) čte povinně ve školách, její postavení stojí hned za biblí, dáno pohnutou historií rasové segregace (a jí předcházejícího otroctví), má proto statut čehosi posvátného. Kniha je vnímána jako přelomové svědectví ve vývoji americké demokracie.
Dílo bylo zfilmováno v roce 1962 v hlavní roli s Gregory Peckem v roli advokáta Atticuse Finche, jenž obhajuje mladého černocha obviněného ze znásilnění bílé dívky. Autorka, jež za román získala Pulitzerovu cenu v roce 1961, byla v roce 2007 oceněna Georgem W. Bushem Prezidentskou medailí za svobodu. U nás se dílo objevilo - a to v roce 1964 v neuvěřitelném nákladu 100 000 výtisků.
Po celých padesát let se tu a tam objevovaly zprávy, že slavné dílo není jediným opusem, jehož se Leeová dopustila, badatelé spekulovali dokonce i o jakémsi původním triptychu. Dokud žila Leeové sestra a právní zástupkyně v jedné osobě, zdály se to být pouze spekulace. To se ale změnilo.
Kniha jako pilíř americké demokracie
V Americe se kniha Jako zabít ptáčka (To Kill a Mockingbird, 1960) čte povinně ve školách, její postavení stojí hned za biblí, dáno pohnutou historií rasové segregace (a jí předcházejícího otroctví), má proto statut čehosi posvátného. Kniha je vnímána jako přelomové svědectví ve vývoji americké demokracie.
Dílo bylo zfilmováno v roce 1962 v hlavní roli s Gregory Peckem v roli advokáta Atticuse Finche, jenž obhajuje mladého černocha obviněného ze znásilnění bílé dívky. Autorka, jež za román získala Pulitzerovu cenu v roce 1961, byla v roce 2007 oceněna Georgem W. Bushem Prezidentskou medailí za svobodu. U nás se dílo objevilo - a to v roce 1964 v neuvěřitelném nákladu 100 000 výtisků.
Po celých padesát let se tu a tam objevovaly zprávy, že slavné dílo není jediným opusem, jehož se Leeová dopustila, badatelé spekulovali dokonce i o jakémsi původním triptychu. Dokud žila Leeové sestra a právní zástupkyně v jedné osobě, zdály se to být pouze spekulace. To se ale změnilo.
Jiná kniha - jiná perspektiva
Informace, že se čtenáři mohou setkat se svými hrdiny v jakémsi pokračování „po dvaceti letech“, vyvolala v Americe vlnu nadšení. Kniha Postav hlídku (Go Set a Watchman, 2015) se vzápětí stala nejprodávanějším dílem roku 2015. Nic ale není problematičtějšího než takovýto úspěch.
Nakladatel vysvětlil, že kniha byla původně v roce 1957 zamítnuta a na podnět editora se Leeová uvolila příběh převyprávět z perspektivy mladé dívky. Zasazena byla do rasistické Alabamy třicátých let. Flashbacky byly nahrazeny citlivým vyprávěním osmileté dívky Čipery, v níž hlavní roli hraje její otec, advokát oddaný principům humanismu.
Chceme-li věřit tomu, že v Postav hlídku máme co do činění s textem původním, jakousi knihou první (vydanou o padesát pět let později než kniha druhá), hned na první čtení udiví, jak neohrabaná a zatěžkaná je to próza. Symetrie dobra a zla, jež dominovala „drozdovi“ (mockingbird, odstraněný z českého titulu, je česky drozd), se tu zkomplikovala a proměnila v „Hlídce“ v symetrii vzpomínek narážející na skutečnost. Ta nakonec vrcholí v podivně melodramatické katarzi.
 |
| Obálka českého vydání knihy |
Proměny doznaly i postavy. Zejména advokát Finch, Čipeřin otec, má rysy již méně pohádkové. Hrdina to je pouze bývalý a z pohledu šestadvacetileté dívky, žijící již nějaký čas v New Yorku a vracející se do rodné Alabamy pouze na návštěvu, se v jednu dramatickou chvíli promění dokonce v „pazdřivce“.
Citové zrání dívky tu vystupuje na pozadí kulis smyšleného alabamského města, v němž rasismus není jen ideologická clona, ale kulturní realita. Méně černobílá, umělecky ale i méně přesvědčivá.
Případ spisovatelky Harper Leeové, jejíž kniha první se sice dá číst bez knihy druhé, aniž byste museli nějak křečovitě porovnávat, mimochodem poukazuje na fakt, že dobrý doslov a kvalitní poznámkový aparát pro zahraniční vydání se dnes zdá být nutností. České vydání v Mladé frontě se rozhodlo pouze o chatrné (nečíslované) a značně nedbalé poznámky Ladislava Nagye.
***
Harper Leeová: Postav hlídku (Go Set a Watchman). V překladu Jany Hejné vydalo nakladatelství Mladá fronta, Praha 2016.
Žádné komentáře:
Okomentovat