> umění > genealogie > Leonardo Da Vinci > studie
Zjištění jsou součástí desetiletí trvajícího projektu, vedeného historiky umění Alessandrem Vezzosim a Agnese Sabatovou, který se zaměřil na rekonstrukci genealogického profilu Leonarda Da Vinciho.
Malíř, vědec, inženýr a architekt, zkrátka Leonardo, se ovšem nikdy neoženil a neměl žádné děti, měl ale nejméně 22 nevlastních bratrů. Studie se prostřednictvím výzkumu pokouší pochopit jeho genialitu.
Studie, publikovaná v časopise Journal of Human Evolution, dokumentuje souvislou mužskou linii po dobu 690 let od Leonardova dědečka Michela, narozeného v roce 1331, přes 21 generací a zahrnujíce pět rodinných větví až po nynějších 14 žijících potomků.
Za vším hledej chromozom Y
Leonarda Da Vinci se narodil 15. dubna jako nemanželský syn notáře v toskánském městě Vinci v roce 1452 a zemřel 2. května ve francouzské Amboise v roce 1519. Vědci sledovali chromozom Y, který otcové předávají synům, jenž zůstal po dvacet pět generací téměř nezměněn, řekl Vezzosi tiskové agentuře Ansa.
V roce 2016 identifikovali také 35 žijících příbuzných Leonarda, včetně mnoha ženských linií, ale byli to většinou nepřímí potomci. Nejslavnějším nepřímým potomkem byl údajně nedávno zesnulý italský režisér Franco Zeffirelli. „Nebyli to lidé, kteří by nám mohli poskytnout užitečné informace o Leonardově DNA, zejména o chromozomu Y,“ upřesnil Vezzosi.
Vezzosi uvedl, že se jim podařilo nalézt žijící příbuzné: „Jsou ve věku od jednoho do 85 let, nežijí ale přímo v Vinci, nýbrž v sousedních obcích až po Versilii [na toskánském pobřeží] a mají běžná zaměstnání jako úředník, zeměměřič, řemeslník.“
Jejich DNA bude nadále analyzována v příštích měsících porovnáním jejich chromozomu Y s chromozomy jejich předků. V průběhu projektu vědci shromáždili údaje z historických dokumentů a z přímých dokladů poskytnutých potomky.
DNA nabízí podklady ke zjištění důvodů Da Vinciho geniality, mezi něž patří informace o geografickém původu jeho rodičů, jeho fyzické zdatnosti, předčasném stárnutí, ale například i jeho leváctví, typu stravy, nebo celkově stavu jeho zdraví nebo dědičných onemocnění. To vše mohlo vést k mimořádnému vidění, synestézii a dalším smyslovým vjemům.
Srovnání biologických dat by také mohlo potenciálně pomoci ověřit autentičnost uměleckých děl a materiálů zpracovávaných Leonardem, a tím utvořit i dosud neznámé vazby mezi biologií a uměním se širokými dopady pro světový umělecký trh, stejně jako o uměleckou atribuci a materiály.
Žádné komentáře:
Okomentovat