středa 10. ledna 2018

Petice 100 žen proti novému puritanismu hlásí: „Chráníme svobodu obtěžovat, která je nezbytná pro sexuální svobodu!“

> kultura > politika > > kulturní politika > Francie
> exkluzivně na Recenze  kritika

Prasata na jatka! Obtěžování, nebo puritanismus? Po aféře Weinstein se tento týden ozvala 100 francouzských žen, který zpochybňují šířící tendenci sexuálních obvinění, které činí ze žen oběti. Podle nich jde o udavačskou kampaň, která se obrátila proti svému původnímu záměru. „Máme právo být obtěžovány," píší. Nejznámější signatářkou je herečka Catherine Deneuveová.

„Znásilnění je zločin. Ale neodbytné nebo nemotorné flirtování není zločin, stejně jako galantnost není agresí mužského šovinismu," píše se v textu, který v úterý zveřejnil francouzský liberálně-levicový večerník Le Monde

Tendence, která se šíří z Ameriky po vypuknutí aféry Weinstein (a kampaně #Me Too - Já také, fr. ekvivalent  #BalanceTonPorc - Práskni tvé prase), považují autorky za šíření nepřípustného puritanismu. Mezi signatářkami nalezneme slavnou herečku Catherine Deneuvovou, rozhlasovou moderátorku Brigitte Lahaieovou nebo novinářku Elisabeth Lévyovou.

Puritanismus vede k totalitarismu

Text reaguje na notoricky známou americkou aféru Weinstein, v níž desítka hereček z filmového průmyslu – mezi nimi například Angelina Joliová, Gwyneth Paltrowová nebo Salma Hayeková - obvinily ze sexuálního obtěžování a agresivity producenta Harveye Weinsteina.


Do konce října loňského roku se prohlásilo veřejně 93 žen, že se cítí být sexuální obětí predátora Weinsteina, 14 z nich mělo být dokonce znásilněno. Ačkoliv Weinstein jakékoliv takové činy popírá, a brání se, že jeho konání nebylo pouze jednostranné, byl již vyhozen ze své firmy a zbaven členství v Akademii filmového umění a věd.

Autorky textu sice nezpochybňují legitimitu veřejných oznámení proti producentovi Weinsteinovovi, obávají se ovšem toho, aby se tato „nastalá svoboda projevu“ neobrátila ve svůj opak, kdy „jsme nuceny mluvit tak, jak se má, zamlčovat to, co dráždí, a ty, kdo se odmítají řídit takovými zákazy, jsou považovány za zrádkyně a spolupachatelky“, stojí v textu.

Mezi autorkami, které text sepsaly, jsou psychoanalytička Sarah Chicheová, spisovatelka a kritičku umění Catherine Milletová, herečka a autorka Catherine Robbe-Grilletová, novinářka Peggy Sastrová a spisovatelka Abnousse Shalmaniová.

Největší důraz kladou autorky na formu veřejného doznání, jež často bez důkazů, vede k morálním nájezdům do soukromé sféry sebevyhlášenými prokurátory, jež zakládá klima totalitní společnosti.

Feministky vyvolávají nenávist vůči mužům

Členky kolektivu 100 žen obviňují sociální sítě ze šíření „udavačské kampaně“. Podle nich má tato kampaň již své první konkrétní oběti, totiž muže, kteří byli sankcionováni ve svých profesích, nuceni podat demisi, i když jediným jejich přestupkem bylo, že „sáhli na koleno, pokusili se získat polibek, mluvili o něčem intimním během během profesní večeře nebo poslali vzkazy se sexuální konotací ženě, jež zaujetí nesdílela recipročně“.

V poslední době bylo několik vedoucích pracovníků tisku obviněno se sexuálního obtěžování. Byli mezi nimi například Patrice Bertin z Radio France nebo Éric Monier, bývalý ředitel redakce veřejnoprávní televize France 2. Mezi herečkami a pracovníky filmového průmyslu se zatím žádné obvinění ve Francii neobjevilo.

„Tato horečka, která posílá prasata na jatka je daleka tomu, aby pomohla ženám získat nezávislost, slouží ve skutečnosti nepřátelům sexuální svobody, náboženským extremistům, nejhorším reakcionářům a všem těm, kteří mají za to, ve jménu koncepce substanciálního dobra a viktoriánské morálky, jež s tím přichází, že ženy jsou zvláštní bytosti, jakési děti s dospělou tváří, vyžadující, aby byly chráněny," píše se v textu. Mezi morálními prokurátory bývají často feministky, jež pouze vyvolávají nenávist k mužům a k sexualitě jako takové.

Podle autorek se tato očistná vlna nehodlá zastavit už před ničím. Někdy se projevuje tím, že na plakátu cenzuruje expresionistického tvůrce Egona Schieleho, nebo požaduje odstranění Balthusových obrazů s argumentem, že slouží apologii pedofilie. Ve zmatku, který si plete člověka a jeho dílo, čas od času se objevuje požadavek zákazu retrospektivy filmaře Romana Polanského, obviněného v Americe ze zneužití nezletileté dívky. Deneuvová se již dříve vyslovila v jeho prospěch.

Autorky manifestu upozorňují i na konkrétní politickou tendenci ve Švédsku, kde vznikl projekt zákona, jenž usiluje o to, aby každý kandidát na sexuální vztah o tomto svém úmyslu dal předem vědět - a to veřejně a se souhlasem protějšku. „Ještě trochu snahy a dva dospělí, kteří budou mít chuť se spolu vyspat, budou muset předběžně zaškrtnout prostřednictvím aplikace ve svém telefonu dokument, v němž dají na srozuměnou, jaké sexuální praktiky přijímají a které odmítají. Obojí bude pečlivě zaneseno."

Odmítají být jako ženy redukovány pouze na oběti. „Neboť my nejsme redukovatelné pouze na naše tělo. Naše vnitřní svoboda je neznásilnitelná. A tato svoboda, které se těšíme, není prosta rizik, ale ani zodpovědností."

Žádné komentáře:

Okomentovat