> kultura > divadlo > profily tří divadel vyšly v Divadelních novinách č. 8/2017.
Tři klíčová pařížská divadla – Odéon, la Colline i Comédie-Française – procházely v uplynulých dvou sezonách proměnami. Nebyla to vždy revoluce, ale změny byla a jsou patrné. Kam se tyto scény dnes ubírají?
V roce 2016 prodělaly dvě ze šesti národních francouzských scén změny ve vedení: po úmrtí Luca Bondyho byl do vedení pařížského l´Odéon-Théâtre de l´ Europe jmenován
Stéphane Braunsweig (1964), do té doby působící v Théâtre national de la Colline na severním pařížském předměstí. Na jeho postu nastoupila překvapivě nová osobnost, zdánlivě vzdálená od pařížských bulvárů, libanonsko-kanadský (respektive québecký) režisér, autor, sochař a herec
Wajdi Mouawad (1968). Stalo se tak sotva dva roky poté, co v čele kolébky francouzského divadla, tedy v Comédie-Française, stanul jeho generační souputník, herec, režisér a scénograf
Éric Ruf (1968).
Slavný spisovatel může radit. Japonský romanopisec Haruki Murakami rozdává rady obezřetně, někdy i dosti nerad, a když už, obvykle je zároveň relativizuje. Přesto Murakamiho nejnovější kniha esejů Spisovatel jako povolání vypovídá nejen o profesi, ale i o něm samém a celém knižním průmyslu. Inspirativní!
Vzhůru do boje! Autobiografická sága a mezinárodní bestseller Můj boj norského spisovatele Karla Oveho Knausgårda vstupuje druhou knihou Zamilovaný muž do nové fáze. Po smrti přichází zrození. Hlavní postava, jíž tu je opět autor sám, řeší, do jaké míry přežije nový úděl rodu a životního prostoru. Enervující literární potrava pro všechny muže, kteří si myslí, že v tom s ženami zůstali sami.
