Ztracené vzpomínky z ostrova chlapectví, kniha třetí

> literatura > knihy > recenze vyšla na portálu České televize, dne 5. března 2018

Třetí kniha šestidílné ságy Můj boj norského spisovatele Karla Ove Knausgårda se vrací názvem Ostrov chlapectví do autorova dětství. Introspektivní náladu, brázděnou impresivní přírodní vegetací, namaloval autor s obsedantním sklonem pro detail. Koketérie s Marcelem Proustem dosahuje nezřízené nevážnosti.

Obézní Purity na cestě za svým otcem kolem světa

> literatura > knihy > recenze vyšla na portálu České televize, dne 31.prosince 2017.

Velká očekávání zpravidla přinášejí velká zklamání. Obézní román Purity amerického spisovatele Jonathana Franzena (*1959) bohužel k takovým zážitkům patří. Nekonečné opisy nudných scenérií doplňují třaskavě únavné dialogy, jež mají navíc vysokou ambici vyprávět něco o horké světové současnosti. Naprostý umělecký propadák!

Literární sondy do podbřišku předbrexitové Anglie

literatura > knihy > recenze vyšla na portálu České televize, dne 17. července 2016

V povídkové tvorbě neváhá Hilary Mantelová jít až na hrany skutečnosti.

Britská autorka slavných historických románů z tudorovské Anglie dokáže překvapit. Hilary Mantelová (*1952) svou povídkovou knihou Zavraždění Margaret Thatcherové nejenže zůstává v zásadě v současnosti, ale neváhá zabloudit i do jiných světů – těch zásvětních.

Amisova zájmově groteskní exkurze do Osvětimi

> literatura > knihy > recenze vyšla na portálu České televize, dne 26. června 2016

Obálka českého vydání knihy Martina Amise.

Co láká spisovatele vydat se po sedmdesáti letech do Osvětimi? Do koncentračního tábora, pravda, se v současnosti pořádají exkurze. Ta literární z pera britského spisovatele Martina Amise (* 1949) pod názvem Zóna zájmu hořkne na jazyku, vzpírá se pochopení, zavátá časem a lidským neštěstím, přesto je zvláštním způsobem aktuální.

Klíčem k románu Zóna zájmu - trochu zbytečný anglicismus, proč se kniha nejmenuje prostě Zájmová zóna? - je autorův doslov. Knihy ale nečteme s doslovem v úvodu, pročež 320 stran, jimiž si klestíme čtenářskou cestu, je prostě, proč to nenapsat, od počátku dosti strašidelných.

Pohledem tří literárních postav, inspirovaných z části skutečnými osudy, je pohled do zákulisí scenérie jednoho divadla moci, s veškerou bídou, zoufalstvím, ponižováním - a všudypřítomnou smrtí.

Těmi postavami jsou velitel vyhlazovacího tábora Knut, výzkumný důstojník Thomsen a velitel sonderkommanda Szmul. Tito tři vyprávějí příběhy protkané hrůzou, ale i četnými anekdotami z každodenního života nejstrašlivější nacistické továrny na smrt.