pátek 26. února 2016

Francouzské zimní „rentrée littéraire“ 2016

> kultura > knihy > rentrée littéraire d´hiver 2016
Od nového roku 2016 se na knihkupeckých pultech ve Francii objevilo 476 románů.
Říká se tomu „rentré littéraire d´hiver“ (zimní literární návrat). První dva měsíce nového roku, sice nejsou zdaleka tak silným okamžikem jako podzim, nicméně i tak se Francie se svými 476 romány na počátek roku 2016 zdá být velmi produktivní literární zemí. Francouzských románů je z celkového počtu 308, z toho 73 románů prvních.
Autoři známí, i střelba do vzduchu
Nakladatelství nasazují na počátek roku autory, s nimiž se bude muset počítat. Nebojí se ale nabízet i zcela nové, kteří teprve budou o svou prestiž a uznání zápasit.Mezi ty prověřené patří Jean d’Ormesson, francouzský akademik od roku 1973, jenž publikuje u nakladatelství Gallimard titul Je dirai malgré tout que cette vie fut belle (Řekl bych přese vše, že život byl krásný), knihu vzpomínek o rozsahu 496 stran.

Spisovatel a filozof Jean d´Ormesson v ní navazuje na odkaz Louise Aragona; on sám patří k těm, kterým se za života dostalo privilegium být zařazen v prestižní edici Pléiades – kde najdeme mimochodem i Milana Kunderu)

Nakladatelství Flammarion přichází s novým románem Oliviera Adama pod titulem La Renverse (Obrácení), vycházejí ze skutečné události, tzv. aféry Tron. Hlavní postavou je vypravěč Antoine, somnambulní knihkupec, jenž zjišťuje, že jeho matka je zapletena do mediálně široce propírané aféry se starostou města. Postava se vydává na složitou cestu hledání povahy činu, jenž mu byl do té doby utajen. Jde o cestu za matkou, nebo o hledání vlastní existence?

Také Camille Laurensová, již vydává Gallimard, se inspiruje skutečností, i když jen virtuální. Ve svém novém románu Celle que vous croyez (Ta, jíž jste věřil), se zabývá příběhem padesátnice, jež si pod falešným jménem vytvoří na Facebooku identitu, aby se dozvěděla, jak komunikuje s jinými ženami její manžel. Co z toho vznikne, se může čtenář titulu neznalý, jenom domýšlet…

Tématem milostného vztahu, je i u nás známý spisovatel Patrick Lapeyre (nakladatelství Odeon vydalo jeho mimořádný román Život je krátký a touha bez konce v překladu Tomáše Kybala v roce 2011): letos vychází jeho novinka La Splendeur dans l'herbe (Třpyt v trávě). Jakkoliv to působí dojmem, že se autor nechal pouze inspirovat slavnou básní Williama Wordswortha a zejména filmem Eliy Kazana, neměli bychom Lapeyra podceňovat. Je ostatně vždy tak stejné, ale vždy jiné: muž a žena se setkají…

Nakladatelství Minuit hlásí vydání nového, v pořadí patnáctého, románu Jeana Echenoze: Envoyée spéciale (Speciální vyslankyně). U Echenoze jsme zvyklí – a díky překladatelce jeho tří titulů Jovanky Šotolové -, že nás autor vždy obdaří něčím novým a nečekaným. Tentokrát povýtce parodickým příběhem, připomínající kánony špionážního románu, a to přímo únosu do severní Korey. Prozrazovat nebudeme více…abychom tu, když už ne do vzduchu, nestříleli rovnou pánubohu do oken.

Souboj politiků: Sarko versus Taubirová
Nejprodávanějšími tituly jsou ovšem knihy politiků, hlásí francouzská knihkupectví. Do jaké míry za to může marketing dotyčných politiků – totiž Nicolase Sarkozyho, bývalého prezidenta a horkého kandidáta na stejný úřad, a Christine Taubirové, bývalé ministryně spravedlnosti – zůstává otázkou. Podle týdeníku Livres Hebdo se bývalá ministryně dostala dokonce na 1. místo z 85.000 prodanými výtisky hned během prvního týdne.

Ministryně Taubirová, původem z Guayany, se svoji knihou Šepoty mladým (Murmures à la jeunesse, nakl. Rey), vydala počátkem února, krátce nato, co podala 27. ledna demisi z vlády premiéra Manuela Vallse. Důvod? Nesouhlas s reformou „zbavení národnosti“, jeden z pilířů nového tažení současného prezidenta Françoise Hollanda a premiéra Vallse proti terorismu Ministryně projekt kritizovala jako neužitečný, v rozporu s republikánskou tradicí. Někteří vidí v bývalé ministryně, jež po odstoupení odjela z ministerstva na kole, inkarnaci nového lídra pro radikální levici, jež odmítá příliš liberální přístup nynějšího establishmentu.

Bývalý prezident Nicolas Sarkozy působí sice impulzivně, jeho kniha La France pour la vie (Francie pro život, nakl. Plon) je o poznání delší (oproti Taubirové 96 stranám je těch Sarkozyho 264) a promyšlenější. Podle některých kritiků ale působí až příliš sebemrskačsky. Sarkozy totiž poprvé připouští, kolik udělal během svého posledního mandátu v sídle prezidentů v Elysejském paláci (ale i na jachtě či při setkání na zemědělském salónu) dohromady chyb.

Počet výtisků Sarkozyho knihy nasadil nakladatel s perspektivou, že dosáhne na oněch symbolických 100.000. V prvním týdnu Sarkomy zaostával za Taubirovou o 15.000 výtisků.

Žádné komentáře:

Okomentovat