Býval jsem islámský radikál, zachránilo mne čtení a literatura

> literatura > rozhovor > osobnost > text vyšel v Mladé frontě Dnes 14. října 2016, s. 10. (zde integrální text)

Alžírský spisovatel a novinář Kámel Daúd (*1970) říká, že ve své zemi není zakázaný, pouze „nikdo nechce riskovat tím, že by ho pozval k nějaké diskusi spisovatelů“. O uplynulém víkendu se Kámel Daúd zúčastnil 26. ročníku Festivalu spisovatelů Praha, kde byl k diskusi pozván, stejně jako ke čtení ze své knihy: Mersault, přešetření. Ústředním tématem Daúdova díla je odkaz na spisovatele Alberta Camuse a neporozumění mezi mezi dvěma světy: Západem a Orientem.

Chomejní, Sade a já - rebelství, nikoliv bez příčiny

> kultura  > knihy > recenze vyšla na portálu České televize dne 19. března 2016.

Na počátku je zadek. Odhalený. Francouzská spisovatelka Abnousse Shalmaniová (*1977), jejíž íránské kořeny jsou zjevné, nenabízí jenom nahotu.

Dojde i na slova, jež se v tělo proměňují. I když její prvotina působí místy jako agitace, nelze se ubránit dojetí nad spontánním projevem a nasazením, které činí z knihy víc než jednu autobiografickou zpověď.

K přesné výpovědi o stavu Íránu má ovšem velmi daleko.

Po formální stránce jde o dokumentární prózu, v níž autorka spojuje osobní zážitky a vzpomínky s reflexemi nad stavem svým a potažmo celého světa (zvláště toho tzv. muslimského).

 Jejím východiskem jsou sešitové záznamy, jež si psala na podnět svého otce po dobu dvaceti let. Knihu ostatně otci věnovala.

Vzpomínky zahrnují období od roku 1979, kdy v Íránu nastoupil k moci ájatolláh Chomejní, až po relativní současnost (do roku 2013).

Autorka pendluje ve své paměti mezi dvěma městy: Paříží a Teheránem, a mezi dvěma zeměmi: Francií a Íránem.