Novináři nejsou zločinci! Lukašenkův režim staví v Bělorusku Potěmkinovu dekoraci

> politika > výzva > spisovatelé a novináři > krize v Bělorusku

Tváří v tvář zpřísněným represím, zejména vůči médiím, vydaly tři osobnosti mediálního světa prohlášení k mezinárodnímu společenství na „obranu svobody tisku v Bělorusku“. Podepsáni jsou pod ním: spisovatelka Světlana Alexijevičová, prezident Běloruské asociace novinářů Andrej Bastunec a generální tajemník Reportérů bez hranic Christophe Deloire.

Apel vychází jako názorová tribuna na stránkách francouzského večerníku Le Monde (11. září 2020).

> Následující text zde publikujeme v překladu z francouzštiny integrálně

11. září 1848 přednesl Victor Hugo projev před Národním shromážděním v Paříži. Během debaty při stavu obléhání protestoval proti zastavení novin: „Zásada svobody tisku není o nic méně zásadní, není o nic méně posvátná než zásada všeobecného volebního práva. Jsou to dvě strany stejné věci.“ A spisovatel pokračoval: „Svoboda tisku je vedle všeobecného volebního práva myšlenkou všeho, co osvítí vládu všech.“ Závěrem: „Zaútočit na jedno, znamená zaútočit na druhé."

Zvýšená brutalita

Když národy světa požadují dodržování svých občanských práv, požadují upřímnost zpodobnění současné reality současně s upřímností voleb. Vědí, že svoboda tisku je tou, jež umožňuje existenci všech ostatních.

Tak jako zdůrazňovali manifestující v Minsku: „Novináři nejsou zločinci.“ Bohužel úřady Alexandra Lukašenka se pokoušejí postavit na politickou realitu Potěmkinovu dekoraci. V Bělorusku, 153. ze 180 zemí světového žebříčku svobody tisku, zveřejněného Reportéry bez hranic (RSF), byly televizní kanály již pod výlučnou kontrolou režimu.

Zatýkání nezařazených novinářů a mediální cenzura jsou běžnými nástroji represí. S nedávným hnutím za svobodu orgány zvýšily svou brutalitu. Masivní razie, obtěžování, mučení... více než 80 novinářů se za poslední dva týdny staly terčem útoku úřadů.

„Informační vakuum“

Zahraniční média jsou zbavena akreditací a jsou z velké části vyhoštěna. Moc neváhá cenzurovat desítky zpravodajských webů, pokud vůbec nezbavuje přístupu k internetu. Zabraňuje rovněž tisknutí a distribuci nezávislých novin. Chtěl by zřídit „informační vakuum“ místo demonstrací, místo debat zařídit velké ticho. Nechceme, aby se vrátilo mlčení diktatur, které popsal velký polský reportérem Ryszard Kapuściński (1932-2007), „toto mlčení, které je známkou neštěstí a často zločinu“.

Proto vyzýváme Valné shromáždění Organizace spojených národů, aby vyslalo pozorovatelskou misi, aby dosvědčila o zneužívání novinářům. Vyzýváme Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, aby svobodu tisku zahrnula jako prioritní téma do svého návrhu mediace krize.

Vyzýváme země Společenství nezávislých států, aby podmínily přistoupení Běloruska k předsednictví této organizace, plánované na rok 2021, ukončením násilí vůči médiím. Konečně vyzýváme všechny státy, které sympatizují s Běloruskem a jeho obyvateli, aby usnadnily přijímání všech ohrožených novinářů, kteří zde pro tuto chvíli nemohou pracovat. Jednoho dne jedna z nás, Světlana Alexijevičová, řekla: „Svoboda je dlouhá a tvrdá práce.“ Dlouhá nebo krátká, tato tvrdá práce nyní vyžaduje solidaritu mezinárodního společenství. 

> Překlad z francouzského listu Le Monde © Josef Brož

 Užitečné odkazy:

Ať se stane cokoli, Rusko v běloruském konfliktu vyhraje, tvdí historička Ackermanová, Jehlice revue, 16. srpna 2020.

Aktivistický kanál Nexta nelze zastavit. Šíří se v Bělorusku navzdory cenzuře a blokádě internet, Recenze a kritika, 14. srpna 2020. 

Spisovatelka Světlana Alexijevič o Putinovi, Ukrajině a podstatě ruského člověka, Reflex, 13. listopadu 2013.