> kultura > film > herečka > glosář Brigitte Bardot: Répliques et Piques
Symbol svobodného ženství, Brigitte Bardot, francouzská herečka, která vždy fascinovala, vydala novou knihu, v níž si nebere servítky. Komentuje úroveň francouzské politiky, filmu i společnosti. Ve svých 82 letech zůstává stále sebou. Knihu nazvala: Brigitte Bardot: Répliques & piques (Brigitte Bardot: Repliky a píchnutí, nakladatelství Archipel). Poskytla při té příležitosti zároveň několik rozhovorů. Ze dvou, pro týdeník Valeurs Actuelles a deník Le Figaro, zde citujeme.
Nejslavnější francouzská herečka. A také nejskandálnější. Brigitte Bardot, nebo prostě B. B. Iniciály BB, jak zpíval kdysi rebel Serge Gainsbourg. Na nikom a na ničem nenechá BB nit suchou. O politicích, kteří usilují o post francouzského prezidenta, má pouze slova "velkého pohrdání", s výjimkou dvou: Fillona a Marine Le Penové. Jde podle ní pouze o volby podle seznamu, jenž končí "on".: Fillon, Mélenchon, Macron, Hamon... její preference je již nějaký čas známá: fandí Marine Le Penové: její volba zkrátka začíná na: M.
Sama byla, jak tvrdí, vychována v souladu se "ctí, patriotismem, láskou a respektem k vlasti". "Když vidím, co se stalo, jsem dosti zoufalá," tvrdá. "Když musím konstatovat, co udělali ze země, jejíž intelektuální bohatství, kvalita jazyka, psaní, primát v oblasti architektury, módy, elegance, se vyjímal po celém světě, to mne deprimuje!
Úroveň současného francouzského filmu je podle ní děsivá. Na otázku novináře André Bercoffa: "Díváte se na současné filmy?" - odpovídá: "Nikdy!" Jen se podívejte na ty "herce a herečky", připomíná. "Vidíme jenom chorobně nemocné, ošklivé a pokroucené osoby," popisuje. "Hrdinové současnosti jsou osobnosti o holi, nebo paralyzovaní na vozíku nebo dokonce po překonání kómatu..."
I dnes pro ni zůstávají největšími herci ti, kteří tvořili filmovou krajinu jejího dětství a mládí, omilostnění má pouze pro Alaina Delona. "Kde jsou osobnosti, které nám umožnily snít: Gabinové, Brasseurové a další? Myslím na Alaina Delona. kdo ho vystřídal? Vidíme jenom samé vousáče a herečky s mastnými vlasy, které se nechávají znásilňovat někde v rohu, a vzápětí přicházejí s omluvami pro své útočníky."
Ceremonie udílení francouzských filmových cen César je pro ni naprosto podřadná záležitost. "Podívejte se na ty milé zombíky, kteří děkují mamince a tatínkovi, uklízečce, ale i svému řidiči taxíku, a zároveň se za každou cenu nezbytně vyjadřují o lidském bratrství a antirasismu."
Kdo mi nejvíc dal? Prezident Giscard d´Estaing!
Slavná herečka, kterou přijal již prezident Charles de Gaulle ("Věnoval mi tři slova a odporoučel se."), znala všechny prezidenty. Politika se vždy mísila s uměním. Z katalogu, který vytahuje, vychází nejlépe Georges Pompidou, "vzdělaný, sympatický, legrační a šarmantní" ("Elegance dnes politikům chybí."), ale i Valéry Giscard d´Estaing, který ji splnil hned několik přání. "Byl to politik, který dokázal plnit sliby," říká. Díky ní byly zrušeny pokusy na zvířatech při testování automobilů. Další politici ji nebrali zcela vážně, i když jí dávali medaile (Mitterrand), nebo se s ní rádi ukazovali.
Většina z nich převážně slibovala. Nejvíce Jacques Chirac ("vždy s úsměvem", říkal jí "malá srna") a potom také prezident Nicolas Sarkozy. Nikdo nic nesplnil. Ten zatím poslední, François Hollande, se o to již ani nepokoušel, připouští.
Podle jejího názoru dnes nikdo nemluví pravdu. Ani provokativní a překládaný spisovatel Michel Houellebecq, na něhož se ptá novinářka Anne Fulda. "Ten mne nepřitahuje. Mám raději Milana Kunderu," říká. "Tak vidíte, to je ten žánr, který mám ráda." Dosud lituje, že se neprovdala za někoho, kdo by bydlel v prestižní čtvrti Neuilly a měl několik továren. Říká to s ironií, neboť takto přemýšleli její rodiče.
"Věříte v Boha?" ptá se novinářka. "Jsem velmi věřící, ale nepraktikuji. Vím, že jsem chráněná, cítím to."
Nejslavnější francouzská herečka. A také nejskandálnější. Brigitte Bardot, nebo prostě B. B. Iniciály BB, jak zpíval kdysi rebel Serge Gainsbourg. Na nikom a na ničem nenechá BB nit suchou. O politicích, kteří usilují o post francouzského prezidenta, má pouze slova "velkého pohrdání", s výjimkou dvou: Fillona a Marine Le Penové. Jde podle ní pouze o volby podle seznamu, jenž končí "on".: Fillon, Mélenchon, Macron, Hamon... její preference je již nějaký čas známá: fandí Marine Le Penové: její volba zkrátka začíná na: M.
Sama byla, jak tvrdí, vychována v souladu se "ctí, patriotismem, láskou a respektem k vlasti". "Když vidím, co se stalo, jsem dosti zoufalá," tvrdá. "Když musím konstatovat, co udělali ze země, jejíž intelektuální bohatství, kvalita jazyka, psaní, primát v oblasti architektury, módy, elegance, se vyjímal po celém světě, to mne deprimuje!
Úroveň současného francouzského filmu je podle ní děsivá. Na otázku novináře André Bercoffa: "Díváte se na současné filmy?" - odpovídá: "Nikdy!" Jen se podívejte na ty "herce a herečky", připomíná. "Vidíme jenom chorobně nemocné, ošklivé a pokroucené osoby," popisuje. "Hrdinové současnosti jsou osobnosti o holi, nebo paralyzovaní na vozíku nebo dokonce po překonání kómatu..."
Ceremonie udílení francouzských filmových cen César je pro ni naprosto podřadná záležitost. "Podívejte se na ty milé zombíky, kteří děkují mamince a tatínkovi, uklízečce, ale i svému řidiči taxíku, a zároveň se za každou cenu nezbytně vyjadřují o lidském bratrství a antirasismu."
Kdo mi nejvíc dal? Prezident Giscard d´Estaing!
Slavná herečka, kterou přijal již prezident Charles de Gaulle ("Věnoval mi tři slova a odporoučel se."), znala všechny prezidenty. Politika se vždy mísila s uměním. Z katalogu, který vytahuje, vychází nejlépe Georges Pompidou, "vzdělaný, sympatický, legrační a šarmantní" ("Elegance dnes politikům chybí."), ale i Valéry Giscard d´Estaing, který ji splnil hned několik přání. "Byl to politik, který dokázal plnit sliby," říká. Díky ní byly zrušeny pokusy na zvířatech při testování automobilů. Další politici ji nebrali zcela vážně, i když jí dávali medaile (Mitterrand), nebo se s ní rádi ukazovali.
Většina z nich převážně slibovala. Nejvíce Jacques Chirac ("vždy s úsměvem", říkal jí "malá srna") a potom také prezident Nicolas Sarkozy. Nikdo nic nesplnil. Ten zatím poslední, François Hollande, se o to již ani nepokoušel, připouští.
"Věříte v Boha?" ptá se novinářka. "Jsem velmi věřící, ale nepraktikuji. Vím, že jsem chráněná, cítím to."
Žádné komentáře:
Okomentovat