Zázrak hladovění literárně nasytí

> kultura > knihy > recenze vyšla na portálu České televize, dne 2. června 2017.

Předtím než začnete číst Zázrak od spisovatelky Emmy Donoghueové, neměli byste zapomenout na vlastní životosprávu. Budete-li totiž číst knihu nenasyceni, mohu vám garantovat, že vaše vnímání bude zcela jiné. Sebekriticky tu musím poznamenat, že ke knize jsem přistoupil sám poněkud lehkovážně – a nedokázal se od ní odtrhnout. Nejedl jsem a nespal. Kniha je vskutku jako mana nebeská: nasytí vás vrchovatě.¨

Kniha je sama tak trochu zázrak: uchvátí nejen textově, ale i obrazově a typograficky. Na obálce je malá lžička ve vertikále – a tím je řečeno vskutku vše. Málokdy jsem měl při kontaktu s knihou takový intenzivní zážitek, tak silný dojem souznění, jako v tomto případě. Nevím ale, jak by to dopadlo, kdybych byl zcela nasycen.

Půst irské dívky Anny

Víme, že kanadsko-irská spisovatelka Emma Donoghueová (*1969) vládne mimořádným vypravěčským uměním. Čtenáře o tom přesvědčila už její novela Pokoj (Room), inspirovaná skutečným příběhem rakouského únosce a věznitele Josefa Fritzla a zfilmovaná později Lenny Abrahamsonovou. K vytvoření sugestivní atmosféry Donoghueové opravdu stačí málo, není mnohomluvná, situace graduje s naprostou bravurou. I ve své deváté knize (v pořadí ovšem teprve druhé přeložené do češtiny), v novele Zázrak (The Wonder), dosahuje téhož.

Na rozdíl od mediálního případu knihy Pokoj, zvolila tentokrát výrazně retro příběh, situovaný do Irska druhé poloviny 19. století. Inspirována případy „téměř padesáti“ hladovějících dívek, v časovém rozpětí od 16. do 20. století, předestírá Donoghueová příběh jeden. Zdá se, že i její irský původ k tomu má co říci: nejen popisy metafyzické irské krajiny, ponořené do rašeliniště a náboženského tmářství, ale především mistrovskými tahy v zobrazení postav, odevzdaných jaksi vyšším silám.

Ústřední postavou je mladičká irská dívka Anna, upoutaná na lůžko po čtyřměsíčním půstu. Vyslána je k ní anglická ošetřovatelka Elizabeth (alias Lib), jež má dosvědčit, zda dívka svým odmítáním jídla vykazuje vlastnosti svatosti. Střet mezi nevěřící anglickou ošetřovatelkou a bigotní irskou vesnicí je hlavním kulturním konfliktem novely.

Historická hysterie
Potíž, s níž se potýká kniha, má ovšem povahu hysterické historie. Ačkoliv se spisovatelce daří navodit atmosféru, spjatou s jistou situací irského venkova a bídou celé země, vyznívá onen střet přeci jenom trochu uměle, byť mimořádně impresivně. 

Hysterie, do níž se dostávají vztahy mezi ženami, jež obklopují hladovějící Annu – a je jich opravdu dosti –, je místy na hranici snesitelnosti. Dívka věří, že se jí dostává „nebeských darů“, a tím pádem nemusí jíst, ošetřovatelka zase pátrá (nakonec i za pomoci irského pisálka Williama z Irish Times), kdo stojí za jejím rozhodnutím.

Může za hladověním stát vesnický páter? Stojí za tím Annina chudá matka? A co ten vesnický výbor, který si ji najal: ti usilují vlastně o co? Ošetřovatelka se proměňuje trochu v anglického detektiva, aby se dobrala onoho velkého tajemství. Když zjistí, že vypátrala, co mohla, rozhodne se jednat. Tradice angloamerické školy se nedokáže oprostit od svých způsobů vyprávění, jež nakonec ústí v tradiční, poněkud nastavovaný happy end.

***

Emma Donoghueová: Zázrak (The Wonder). Pro nakladatelství Knižní klub (Praha 2017) přeložila Lenka Faltejsková.