> kultura > literatura > knihy > shortlist Man Booker Prize > exkluzivně na Recenze & kritika
Tři Američané, z toho dvě těžké váhy: Paul Auster a
George Saunders. Překvapením letošní užší nominace Man
Booker Prize, tzv. shortlistu vyhlášeného uplynulý týden
13. září, je umístění dvou debutantek: Angličanky Fiony
Mozleyové a Američanky Emily Fridlundové. Výběr se
rovněž drží genderového paritního schématu: tři muži a tři
ženy. Prestižní ocenění, dotované 50 000 librami, bude
vyhlášeno 17. října 2017.
Další dva z autorů – skotská autorka Ali Smithová a Mohsin Hamid, jenž svůj život strávil mezi Amerikou a Pákistánem - , byli již přítomni v předchozích nominacích na britské literární ocenění. Předsedkyně letošní poroty, baronka Lola Youngová, popisuje knihy letošního výběru jako „šest jedinečných a nebojácných knih, které kolektivně posunují hranice konvencí“.
Knihy, které postupují do závěrečného klání, se zabývají širokým spektrem témat: nechybí rodinné a výchovné potíže – u Mozleyové debutu Elmet nakl. JM Originals) podobně jako u Fridlundové History of Wolves (Dějiny vlků, nakl. Weidenfeld & Nicolson), ale ani společenské kontexty, spjaté s přímým politickým dopadem, tentokrát Brexitu, viz Smithové novela Autumn (Podzim, nakl. (Hamish Hamilton). Nechybí ani globální „otázka exilu s trochou magie“ (Michiko Kakuktani, NYT, 27. 2. 2017), jíž se zabývá Hamid v románu Exit West (nakl. Hamish Hamilton).
Letošní rok je již čtvrtým rokem, kdy se tato britská cena otevřela i americkým autorům, nikoliv pouze autorům britským a těm, pocházejícím z Commonwealthu. I v tomto ohledu jde o rozdělení paritní: tři Britové a tři Američané. Právě oba Američané – Paul Auster se svou ságou 4 3 2 1 (nakl. Henry Holt) a povídkář Georges Saunders s titulem Lincoln in the Bardo (Lincoln v mezistavu, nakl. Bloomsbury) – jsou považováni za favority. Britské sázkařské kanceláře již nyní ohlašují vítězství Saunderse. Bez šance ale není ani Auster, který svou ságou o rozsahu neuvěřitelných 866 završuje tímto svazkem své dosavadní autorské dílo.
Sanders, mistr povídky, se tentokrát odhodlal k výkonu, který
mnohé překvapil. Jeho novela zachycuje prezidenta Abrahama Lincolna
na hřbitově, kam přichází za svým zesnulým jedenáctiletým
synem Williem. Ten se nachází „v bardo“ (stavu, který je
jakýmsi „mezistavem“ po smrti – směrem k nirváně). Syn,
pohřbeny do mramorové krypty na hřbitově v Oak Hill, není sám:
hřbitovem se to hemží nesčetnými duchy, kteří hledají svou
cestu...
Hřbitov se stává pro Saunderse místem, kde se „ztracené duše, podobně jako ty Dantovy, projevují rozličnými deformacemi, srovnatelnými s jejich morálními prohřešky“ (Hari Kunzru, The Guardian, 8. 3. 2017).
Mezi „divokou kartou“, jak označují kritici nejmladší autorku Fionu Mozleyovou (29) – a nejstarším veteránem existenciálně laděné prózy Paulem Austerem (70) – je odstup odstup generací. Na rozdíl od sázkařů, mnoho kritiků vidí favorita v Austerovi. A to na obou březích Atlantiku. Potkávají se tu levicoví intelektuálové z francouzského týdeníku L´Obs, ale i konzervativně ladění kritici, například kanadského listu National Post.
Loňského roku získal Man Booker Prize Američan Paul Beatty za svou satirickou novelu Sellout (Zaprodanec, nakl.:Farrar, Straus and Giroux). Čtyři z laureátů Man Booker Prize jsou rovněž držiteli Nobelovy ceny za literaturu (V. S. Naipaul, Nadine Gordimerová, William Golding a J. M. Coetzee).
> související texty:
> 4 3 2 1 – sedmnáctá novela Paula Austera
Další dva z autorů – skotská autorka Ali Smithová a Mohsin Hamid, jenž svůj život strávil mezi Amerikou a Pákistánem - , byli již přítomni v předchozích nominacích na britské literární ocenění. Předsedkyně letošní poroty, baronka Lola Youngová, popisuje knihy letošního výběru jako „šest jedinečných a nebojácných knih, které kolektivně posunují hranice konvencí“.
Knihy, které postupují do závěrečného klání, se zabývají širokým spektrem témat: nechybí rodinné a výchovné potíže – u Mozleyové debutu Elmet nakl. JM Originals) podobně jako u Fridlundové History of Wolves (Dějiny vlků, nakl. Weidenfeld & Nicolson), ale ani společenské kontexty, spjaté s přímým politickým dopadem, tentokrát Brexitu, viz Smithové novela Autumn (Podzim, nakl. (Hamish Hamilton). Nechybí ani globální „otázka exilu s trochou magie“ (Michiko Kakuktani, NYT, 27. 2. 2017), jíž se zabývá Hamid v románu Exit West (nakl. Hamish Hamilton).
Letošní rok je již čtvrtým rokem, kdy se tato britská cena otevřela i americkým autorům, nikoliv pouze autorům britským a těm, pocházejícím z Commonwealthu. I v tomto ohledu jde o rozdělení paritní: tři Britové a tři Američané. Právě oba Američané – Paul Auster se svou ságou 4 3 2 1 (nakl. Henry Holt) a povídkář Georges Saunders s titulem Lincoln in the Bardo (Lincoln v mezistavu, nakl. Bloomsbury) – jsou považováni za favority. Britské sázkařské kanceláře již nyní ohlašují vítězství Saunderse. Bez šance ale není ani Auster, který svou ságou o rozsahu neuvěřitelných 866 završuje tímto svazkem své dosavadní autorské dílo.
Hřbitov se stává pro Saunderse místem, kde se „ztracené duše, podobně jako ty Dantovy, projevují rozličnými deformacemi, srovnatelnými s jejich morálními prohřešky“ (Hari Kunzru, The Guardian, 8. 3. 2017).
Mezi „divokou kartou“, jak označují kritici nejmladší autorku Fionu Mozleyovou (29) – a nejstarším veteránem existenciálně laděné prózy Paulem Austerem (70) – je odstup odstup generací. Na rozdíl od sázkařů, mnoho kritiků vidí favorita v Austerovi. A to na obou březích Atlantiku. Potkávají se tu levicoví intelektuálové z francouzského týdeníku L´Obs, ale i konzervativně ladění kritici, například kanadského listu National Post.
Loňského roku získal Man Booker Prize Američan Paul Beatty za svou satirickou novelu Sellout (Zaprodanec, nakl.:Farrar, Straus and Giroux). Čtyři z laureátů Man Booker Prize jsou rovněž držiteli Nobelovy ceny za literaturu (V. S. Naipaul, Nadine Gordimerová, William Golding a J. M. Coetzee).
> související texty:
> 4 3 2 1 – sedmnáctá novela Paula Austera
Žádné komentáře:
Okomentovat