Soubor deseti povídek britské spisovatelky Hilary Mantelové (*1952) představuje autorku, od níž jsme zvyklí převážně na historické fresky, zcela z jiného úhlu: jako pečlivou analytičku konvencí, věcí běžných i zcela neobvyklých. Název knihy Zavraždění Margaret Thatcherové odkazuje na předposlední povídku. Ukázka je z první povídky s názvem: Promiňte, že ruším. Vydalo nakladatelství Argo.
V té době u nás skoro nikdo nezvonil, a když už k tomu došlo, stáhla jsem se do hloubi bytu. Jen když byl dotyčný vytrvalý, přikradla jsem se po koberci až ke špehýrce. Co se týče všemožných petlic a okenic, zámků, zástrček a západek, bezpečnostních řetízků a vysoko položených zamřížovaných okének, byli jsme hotoví přeborníci. Špehýrkou jsem spatřila rozčileného muže v pomačkaném stříbrošedém obleku, asi třicetiletého, Pákistánce.
Už ucouvl a teď se rozhlížel po zavřených a zamčených dveřích naproti, zahleděl se vzhůru po mramorovém schodišti, poplácal se po kapsách, vytáhl zmuchlaný kapesník a otřel si tvář. Vypadal tak vytřeštěně, že to nemusel být pot, ale slzy. Otevřela jsem dveře.