pátek 29. dubna 2016

Elfriede Jelinek dostala pořádný Vztek

> kultura > divadlo > nová divadelní hra Elfriede Jelinek: Wut
Ve hře Jelinekové nechybí groteskní a ikonické postavy.
„Dělejte si s tím, co chcete,“ měla říct. Devátá spolupráce mezi Nicolasem Stemannem, německým režisérem a Elfriede Jelinek, rakouskou dramatičkou, slaví v těchto dnech triumf v Michově. Hra, nesoucí název Wut (Vztek), se zabývá aktuálním tématem terorismu. Na příkladu pařížských útoků loňského ledna. Inscenace bez přestávky trvá čtyři hodiny.

čtvrtek 21. dubna 2016

Ljudmila Ulická: Zelený stan - ukázka

> kultura > knihy > ukázka z knihy Ljudmily Ulické: Zelený stan

Prolog

Tamara, skloněná nad talířem, jedla v polospánku tekutá míchaná vajíčka.
Máma Raisa Iljinična jí něžnými pohyby řídkým hřebenem rozčesávala vlasy a snažila se tu živou plsť moc netahat.
Rádio chrlilo slavnostní hudbu, ale ne moc hlasitou – za příčkou spala babička. Pak hudba ztichla. Pauza byla příliš dlouhá, a mělo to své důvody. Pak se ozval všem známý hlas:
„Pozor! Hovoří Moskva. Vysílají všechny stanice Sovětského svazu. Poslechněte si vládní oznámení...“
Hřeben se zasekl v Tamařiných vlasech a sama Tamara se okamžitě probrala, spolkla vajíčka a ranním nakřáplým hlasem pronesla:
„Mami, je to určitě jenom nějaké obyčejné nachlazení, a oni hned po celé zemi...“
Nestačila to doříct, protože Raisa Iljinična nečekaně vší silou trhla hřebenem, Tamara prudce zaklonila hlavu a cvakla zuby.
„Kuš,“ přidušeně zasyčela Raisa Iljinična.
Ve dveřích stála babička v županu starém jako Velká čínská zeď.S radostným výrazem si vyposlechla zprávu v rádiu a řekla:
„Raječko, kup v lahůdkách u Jelisejeva něco sladkého. Mimochodem, dneska je purim. Tak se mi zdá, že Samech zdechl.“
Tamara tenkrát nevěděla, co je to purim, proč by se mělo kupovat něco sladkého a už vůbec ne, kdo je ten Samech, který zdechl.
A odkud by taky věděla, že v jejich rodině Stalinovi a Leninovi odedávna konspirativně říkali podle prvních písmen jejich stranických přezdívek „s“ a „l“, a k tomu ještě v tajném prastarém jazyce – samech a lamed.
Milovaný hlas země mezitím oznámil, že ta nemoc zdaleka ne-ní rýma.

Welshova radikální léčba ku prospěchu lesbické lásky

> kultura > knihy > recenze vyšla na portálu České televize, dne 20. dubna 2016
Irvine Welsh se přemístil z Edinburgu na Miami. A co z toho vzešlo?
Dvě ženy, každá jiná: jedna hubená, druhá tlustá. Nejnovější Pohlavní životy siamských dvojčat skotského autora Irvina Welshe (*1958) nabízí groteskní variaci na americký životní styl, v němž hmotnost je východiskem životního stylu, ale i osudu.

středa 23. března 2016

Irvine Welsh: Pohlavní životy siamských dvojčat - ukázka

> kultura > knihy > ukázka z knihy Pohlavní život siamských dvojčat


Nejnovější, v pořadí devátá, novela kontroverzního skotského spisovatele Irwina Welshe: Pohlavní životy siamských dvojčat (Argo, 2016) potěší jistě milovníky tohoto neurvalého vypravěče.

Autor se proslavil svým debutem Trainspotting (1993,  č. Mata, 1997) - a jenuž dodala na věhlasu i o tři roky zfilmovaná podoba v režii Dannyho Boyla. 

Děj se odehrává poněkud nezvykle na South Beach (Miami) ve Spojených státech amerických. Příběh vypráví střídavě Lucy a Lena.

1

Leprosárium

Jedna dva tři čtyři pět, koho si teď váží svět?

Číslama je Amerika posedlá. Jak si stojíme? Naše skomírající hospodářství: růst v procentech, spotřeba domácností, průmyslová výroba, HDP, HNP, Dow Jonesův index. Jako společnost: vraždy, znásilnění, nezletilé těhotné, dětská chudoba, ilegální přistěhovalci, drogově závislí, registrovaní i neregistrovaní.Jako jednotlivci: výška, váha, boky, pas, prsa, BMI.

Největší trable ale způsobuje číslo, co mám právě teď v hlavě: 2.

Ta hádka s Milesem (185 cm, 95 kg) byla o ničem, to jasně, ale dost hnusná, abych nezůstala přes noc u něj v Midtownu (čti: město duchů). Ten kretén celý večer skuhral, jak ho berou záda, a tím kňouráním si spolehlivě přibouchnul dveře. Když jemu vlhnou oči, mně píča fakt nevlhne. To by pochopil i debil. Než skončila Teorie velkýho třesku, dokonce na mě párkrát udělal pšt; to se snad posral! A Chico, jeho čivava, útočně kvičel, a on ho ani nestrčil vedle, že se ten vykulený čokl za chvíli uklidní.

Na to se můžu vysrat.

pondělí 21. března 2016

Chomejní, Sade a já - rebelství, nikoliv bez příčiny

> kultura  > knihy > recenze vyšla na portálu České televize dne 19. března 2016.

Na počátku je zadek. Odhalený. Francouzská spisovatelka Abnousse Shalmaniová (*1977), jejíž íránské kořeny jsou zjevné, nenabízí jenom nahotu.

Dojde i na slova, jež se v tělo proměňují. I když její prvotina působí místy jako agitace, nelze se ubránit dojetí nad spontánním projevem a nasazením, které činí z knihy víc než jednu autobiografickou zpověď.

K přesné výpovědi o stavu Íránu má ovšem velmi daleko.

Po formální stránce jde o dokumentární prózu, v níž autorka spojuje osobní zážitky a vzpomínky s reflexemi nad stavem svým a potažmo celého světa (zvláště toho tzv. muslimského).

 Jejím východiskem jsou sešitové záznamy, jež si psala na podnět svého otce po dobu dvaceti let. Knihu ostatně otci věnovala.

Vzpomínky zahrnují období od roku 1979, kdy v Íránu nastoupil k moci ájatolláh Chomejní, až po relativní současnost (do roku 2013).

Autorka pendluje ve své paměti mezi dvěma městy: Paříží a Teheránem, a mezi dvěma zeměmi: Francií a Íránem.

pátek 11. března 2016

V Německu vyšel dosud neznámý román Siegfrieda Lenze: Přeběhlík

> kultura > knihy > rukopis z pozůstalosti Der Überläufer
Nový román nalezený v pozůstalosti učinil ze Siegrieda Lenze opět vyhledávaného a čteného autora.
Patřil k hvězdné trojici německých poválečných autorů. Vedle Güntera Grasse a Heinricha Bölla to byl právě Siegried Lenz (1926-2014), s nímž má i český čtenář spjato období mimořádné sebereflexe jedné německé generace, vystavené nástupu i pádu nacismu. Zdálo se, že dílo těchto autorů je uzavřeno. O to větším překvapením se pro čtenáře stalo vydání Lenzova román z pozůstalosti s názvem Der Überläufer (Přeběhlík) nakladatelstvím Hoffman und Campe. Týdeník Der Spiegel upozorňuje, že román se vyhoupl během prvního týdne na čelo německých bestsellerů.

čtvrtek 10. března 2016

Abnousse Shalmaniová: Chomejní, Sade a já - ukázka

> kultura > knihy  > ukázka z knihy Chomejní, Sade a já
Obálka českého vydání v nakladatelství Garamond.
Kniha íránské autorky Abnousse Shalmaniové: Chomejní, Sade a já se zabývá tématem, které vstupuje v souvislostech posledního vývoje na Blízkém východě mezi témata stále ostřeji vnímaná. 

Netýká se totiž pouze Íránu a Blízkého východu, ale může být i klíčem k pochopení rozdílů mezi civilizacemi. Příběh dívky, jež opustí Írán, aby dále žila ve Francii se dotýká i problému, zda je možné vzdát se svých kořenů.

Knihu představila autorka osobně dne 9. března v Knihovně Václava Havla. Ukázku zde publikujeme s laskavým svolením českého nakladatelství Garamond.

> ukázka
Teherán, 1983

Když jsem jako malá holka zatoužila svléknout se ve škole donaha, nebylo to kvůli vedru. Byla to provokace. Provokace stejného druhu jako skákání přes kozu v modlitebně školní mešity. Byla to fyzická potřeba.

Nechci to nosit! Navíc je to hnusný. Ne! A s logikou vlastní dětem: fajn, však počkej a uvidíš. Vrátí se ti to! Ten otravný šedivý šátek si teda vezmu, ale pak uvidíš. A spoustu lidí vidělo. Můj zadek.