> kultura > literatura > knihy > odvysíláno v Českém rozhlasu Vltava dne 19. prosince 2017, 8.30 hodin
Britský
spisovatel Ian McEwan (*1948) je naším čtenářům velmi dobře
znám. Zatím všechna jeho díla do češtiny přeložena, což je i
případ zatím poslední novely Skořápka (Odeon, 2017),
která nedávno vyšla. V překladu Ladislava Šenkyříka máme co
dočinění s velmi neobvyklým vyprávěním. Do studia přišla do
ranní Mozaiky: náš stálý spolupracovník, literární
kritik a publicista Josef Brož.
Moderátor: Dobré jitro.
Host: Dobré jitro.
Moderátor: Zdá se, že Ian
McEwan nám tentokrát uchystal poněkud neobvyklé čtení...
Vypravěčem, jak jsem jsem se dočet je.. embryo?
Host: V
případě Skořápky již nejde o embryo, nýbrž o plod. Tím se stává embryo
v 56. dni, v 9. týdnu tzv. embryonálního vývoje. Hned první věty této
knihy nás infromují, že čas, kdy se jen tak « volně
vznášel » jsou tyt tam a jeho ruce, složené pod tělem mu
neumožňují ani moc pohybu. Biologicky vztato jde tedy plod, čilo
fétus. S ohledem na to, jaké myšlenkové pochody probíhají
« hlavou » tomuto plodu, bude již patrně dosti vyvinutý
nejen fyzicky, ale rovněž intelektuálně.
Moderátor: A o čem takový
dosud nenarozený plod vlastně přemýšlí ?
Host: O lecčems. A protože
máme v případě Iana McEwana, jenž bývá občas přezdíván
jako Ian Macabroso pro svůj poněkud morbidní pois reality, co dočiněněí se stylem velmi elegantním, jejž
známe již z jeho první novely Betonová zahrada (1978, č.
1993). může se čtenář těšit. Svůj styl, v němž pokračoval i dál, ve svých dalších dílech, vybrousil. A
protože jde o autora anglického, neudiví, že hned v mottu cituje
Shakespeara. A můžeme se tedy nadít toho, že náš plod má přímo
shakespearovské úvahy.
Moderátor: To
zní vcelku slibně. Je to ale čtivé?
Host: Dalo
by se říci, že pokud je čtivý dosud Shakespeare, bude čtivý i
Ian McEwan, ale to bych utíkal z odpovědi. Zde totiž nejde o plod
shakespeatovský, ale ryze současný, a byť se můžeme dozvědět
leccos o jeho zálibách – jaké má rád básníky, co považuje
za kvalitu, ale dozvíme se také, čeho se plod bojů: ať již
jde o válku v Sýrii, imigraci nebo problém islámu. Je tak trochu i zahraničně-politický komentátorem, podobně jako kkolegové z Českého rozhlasu Plus. Překvapí ale
možná i tím, jaké má rád víno- To u plodu není zroivna obvyklé.
Co se
týče čtivosti, trochu bych se zdržel raději komentáře...
Oproti předchozích, když nedáte, je to dílo trochu upovídané,
méně brilantní, i když předstírá velkou, snad i snobskou
intelektuálštnu, jak se kdysi hezky říklo. U mne stále vítězí
jeho betonová zahrada, zkrátka.
Moderátor:
Má nějaké literární oblíbence, kromě patrně Shakespeara...
Host: Ano,
Shakespeara má velmi oblibě, zejména tragédii Hamlet, princ
dánský, kde je mimochodem v jednom verši,jenž tvoří úvod ke
knize rovněž zmínka o skořápce, i když ořechové –
mimochodem tato citaca zavdala příčinu, že se v jiných jazycích
používá i jako název.
Plod má rád
vedel Shakespeara i Keatse, Joyce a další autory. Dá se říct, že
je to fajnšmekr, trochu jako sám autor ian McEwan. Hlavním tématem
je ale zločin...
Moderátor:
Jako u Shakespeara!
Host :
Přesně tak. Plod poslouchá, není to jenom sled úvah, ale
jako správný posluchač – plod zatím nic moc nevidí, z logiky
svého stavu – má velmi dobe vyvinuté uši a zejména
představivost ! Tím pádem se dozví, že jeho matka Truda
chystá se svým milencem vraždu svého otce !
Inu, být v kůži,
respektive v plodu, není právě výhodné. Nemůžete dávat své
názory příliš najevo (i když plod rád matku kope), zbývá vám
tedy především ta důležitá vlastnost, že si o tom můžete
rozhodně něco myslet!
Moderátor: Ve srovnání s
předchozím dílem, jedná se o dílo zralé, nebo slabší?
To je otázka
vkusu, a nikomuho ho nelze vnucovat. U nás má autor velkou klaku
příznivců a pro ně bude každé nové dílo událostí. Pro mne
zadleka ne, ani nápadem, ani formou.
> S literárním kritikem a publicistou
Josefem Brožem jsme se bavili o poslední
novely britského spisovatele Iana McEwana : Skořápka.
Děkujeme a brzy na slyšenou!
Žádné komentáře:
Okomentovat