úterý 22. listopadu 2016

Sorj Chalandon: Čtvrtá zeď - ukázka

> kultura > knihy > ukázka z knihy Čtvrtá zeď


Jaké to je inscenovat v roce 1982 ve válečném Libanonu Antigonu Jeana Anouilha? Takové je východisko reportážního románu francouzského novináře a spisovatele Sorje Chalandona, který vydalo nakladatelství Argo. A proč právě Antigonu? Proč ne od Sofokla, ale právě od Anouilha? Úvodní kapitola to sice nevysvětluje, ale dostane čtenáře rychle do války, o níž se o nás moc nemluví.

Čtvrtek 27. října 1983

Upadl jsem. Vstal jsem. Vběhl jsem do toho autoservisu, vrávoral jsem v suti. Plameny, kouř, prach; vykašlával jsem omítku, pálila mě v krku. Zavřel jsem oči, ruce na uších. Narazil jsem do jakési zídky, sklouzl po kabelech. Půlku stropu odnesl výbuch. Všude kolem padaly hořící kusy betonu. Za kostrou jednoho auta zela jáma. Válečná puklina, asfalt rozevřený jako okvětní lístky až na písečné srdce. Skočil jsem do sutě, jako bych klopýtl, tělo zhadrovatělé, útroby naruby. Třásl jsem se. Nikdy v životě jsem se takhle netřásl. Pravá noha, vyděšená kobylka v letní trávě, mi chtěla utéct, nechat mě na pospas osudu. Přitiskl jsem ji oběma rukama k zemi. Krvácela, noha šílená. Nic jsem necítil. Domníval jsem se, že zranění a zraněný jsou jedno. Že v okamžiku zásahu bolest vyštěkne svůj vzkaz. Ale tu špatnou zprávu mi sdělilo až krvácení. Ani zásah, ani bolest, jen moje lepkavá šťáva. Roztrhla se mi nohavice. Kouřilo se z ní. V noze mi škubalo jako v ukrutně bolavém zubu. Pot mi přilepil košili ke kůži. Batoh jsem stihl popadnout, ale kabát zůstal v Marvánově autě, s doklady, s penězi, s celou zbývající hotovostí. Netušil jsem, že tank může spustit palbu na taxík.

středa 16. listopadu 2016

Malí kamarádi a různá další havěť z Mississippi

> literatura > knihy > recenze vyšla na portálu České televize, dne 12. listopadu 2016



Vypadá to jako krimi, ale není to krimi. Jmenuje se to jako dětská literatura, ale před dětmi byste knihu měli raději schovávat. Hutný román Malý kamarád americké autorky Donny Tarttové ovšem nevyděsí ani nerozpláče. Na téměř 600 stranách se totiž povětšinou rozprostírá, bohužel, strašlivě popisná literárně konstruovaná nuda.

Triumf románu Stehlík spisovatelky Donny Tarttové (*1963), románu v pořadí třetího, přivedl české nakladatelství Argo k odvážnému rozhodnutí nabídnout i autorčiny romány předchozí: nejprve tedy rozsáhlý druhý román Malý kamarád (The Little Friend, 2002), po němž bude následovat na Vánoce i její prvotina Tajná historie (The Secret History, 1992).

pátek 14. října 2016

Býval jsem islámský radikál, zachránilo mne čtení a literatura

> literatura > rozhovor > osobnost > text vyšel v Mladé frontě Dnes 14. října 2016, s. 10. (zde integrální text)

Alžírský spisovatel a novinář Kámel Daúd (*1970) říká, že ve své zemi není zakázaný, pouze „nikdo nechce riskovat tím, že by ho pozval k nějaké diskusi spisovatelů“. O uplynulém víkendu se Kámel Daúd zúčastnil 26. ročníku Festivalu spisovatelů Praha, kde byl k diskusi pozván, stejně jako ke čtení ze své knihy: Mersault, přešetření. Ústředním tématem Daúdova díla je odkaz na spisovatele Alberta Camuse a neporozumění mezi mezi dvěma světy: Západem a Orientem.

pondělí 26. září 2016

Donna Tarttová: Malý kamarád - ukázka

> literatura > kniha > ukázka z knihy Donny Tarttové: Malý kamarád

Vysoce ceněná americká autorka Donna Tarttová vydává právě v českém nakladatelství Argo svůj druhý rozsáhlý román. Nese se v duchu velkého vypravěčství, kde nechybí záhada, ale ani - návraty do dětství (v hávu tajemství).


O jejím románu Stehlík jsme psali na Jehlice revue.

Charlotta Cleveová si bude smrt svého syna vyčítat po celý zbytek života, neboť se onoho osudného dne rozhodla, že Svátek matek oslaví rodinnou večeří v šest hodin, a nikoli obědem v poledne po bohoslužbě, jak mívali Cleveovi ve zvyku.

Starší členové rodiny vyjádřili s novým uspořádáním nespokojenost, a jakkoli jejich postoj vycházel ze zásadní nedůvěry k novotám, Charlottě připadalo, že měla podtextu jejich stížností věnovat větší pozornost, viděla v tom jakési mírné, ale zlověstné varování před budoucími událostmi – varování, které sice působilo i při pohledu zpět nejasně, ale možná nebylo o nic horší než jakákoli jiná výstraha, jíž se můžeme v životě nadít.

Cleveovi si mezi sebou s oblibou vyprávěli i o nepříliš významných epizodách z rodinné historie – opakovali si ty příběhy slovo od slova, stylizovaným slohem plným řečnických odmlk popisovali celé dlouhé scény u úmrtního lože či žádosti o ruku, ke kterým došlo před více než sto lety –, avšak o událostech, které provázely onen osudný Svátek matek, nikdo nemluvil. Nehovořilo se o nich ani v oněch důvěrných okamžicích, kdy dva členy rodiny svedla dohromady dlouhá společná cesta autem nebo se náhodou setkali v kuchyni, když v noci nemohli spát.

neděle 11. září 2016

Smrt v přímém literárním přenosu

> umění > knihy > recenze vyšla na portálu České televize, dne 10. září 2016

Temné, těžké, tísnivé. Smrt v rodině, první kniha ze šestidílné ságy Můj boj norského prozaika Karla Oveho Knausgårda, není snadné čtení. Kniha má ambici prolomit všechna dosavadní literární klišé a aspiruje na událost letošní podzimní sezony.

Prozaik Karl Ove Knausgård (*1968) vstupuje do literárního teritoria (i v českém překladu) zřetelně parazitním způsobem, aby vyvolal dvojí pnutí. Prvním je tradice vypjatého psaní, někde mezi Célinem a Proustem (dosavadní zahraniční recenze jej poněkud nadužívaně označují za „norského Prousta“), druhým snaha o hraniční tematiku patologie smrti, v níž lze nalézt ozvuky severské úzkosti (Strindberg, Ibsen). Činí tak prostředky nezřídka ovšem konvenčně popisnými.

úterý 23. srpna 2016

Křečovitý návrat Harper Leeové do rodné Alabamy

> literatura > knihy > recenze vyšla na portálu České televize, dne 22. srpna 2016
Autorka Harper Leeová se stala slavnou díky jedné knize.

Nakladatelská senzace knihy Harper Leeové Postav hlídku vyvolává pochybnosti nejen nad praktikami knižního průmyslu, ale i nad samotným étosem díla. Dílo i autorka jsou v zásadě obětí triku. Těžko uvěřit, že by slavná Harper Leeová (1926-2016), autorka jediného bestselleru, totiž románu Jako zabít ptáčka, jenž jí zajistil ještě za života nesmrtelnost, zapomněla, že má v kufru ještě jeden.